O DŘEVU

 O vlastnostech a možnostech dřevěných domů

Dřevěné domy provázejí člověka od pozdní doby kamenné v jeho boji s přírodou a vytvářejí teplé a přátelské prostředí pro jeho život. V českých zemích od středověku převládaly roubené přízemní domy a s příchodem německých kolonistů ve 13. stol. se začaly uplatňovat i dřevěné skelety s hliněnou nebo kamennou výplní mezi sloupy (tzv. hrázděné domy). Oba principy byly často kombinovány. Každý, kdo navštívil středověká města po celé Evropě, se setkal s půvabem a vysokou profesionalitou tesařské architektury s dřevěnými skelety v jejich historických centrech. To je stavební kultura, kterou obyvatelé těchto zemí znají od dětství a dřevěné domy jsou pro ně v tradiční i moderní architektonické podobě samozřejmostí.

V českých zemích taková městská centra neexistují, protože dřevo bylo pokládáno za druhořadý, málo trvanlivý a hořlavý materiál, vhodný jen pro venkovské prostředí. Ještě Stavební řády v 19. a 20. století povolovaly stavbu dřevěných domů ve městech jen zcela výjimečně. S nástupem betonové panelové prefabrikace po roce 1950 bylo použití dřeva (ale i cihel) v bytové výstavbě direktivně téměř vyloučeno. Odtud pramení některé negace a nedorozumění, která brání dobré i uživatelské veřejnosti v pochopení možností výstavby ze dřeva a omezuje její rozšíření. Podíl dřeva na bytové výstavbě v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem 3 %, u našich západních a severních sousedů mezi 15 – 30 %, ve Skandinávii, USA, Kanadě a Japonsku přes 80 %.

 Konstrukce a architektura

 Vedle tradičních roubených a těžkých skeletových konstrukcí, jsou od poloviny 19. stol. nejdříve v USA, později i v Evropě používány lehké dřevěné skelety a od 20. let 20. stol. i masivní stěnové konstrukce z fošen a prken. Nové dřevěné materiály a moderní dřevotechnologie měly podstatný vliv i na konstrukčně – architektonické řešení dřevěných domů.

 Lehké dřevěné skelety

 Jsou v současnosti nejrozšířenější variantou, která vychází z fošny tloušťky 50 mm a řeže se na výšky 100 – 250 mm. Stěny a stropy jsou tvořeny deskami z překližek, štěpkových desek (OSB), sádrokartonu, sádrovlákna atd. v tloušťkách 10 – 25 mm. Všechny styčníky jsou hřebíkové, příp. lepené. Fasádní pláště mají dřevěné i jiné obklady nebo jsou omítnuty. Domy jsou realizovány v řemeslné – prvkové nebo průmyslové – panelové technologii.

 Těžké dřevěné skelety

 Jsou na jedné straně inspirovány tradiční tesařskou architekturou s viditelnými dřevěnými sloupy a nosníky v interiéru i exteriéru, na druhé straně moderní, počítačem řízenou dřevozpracovatelskou technologií, která styčníky a další detaily realizuje s přesností na desetinu milimetru. Pro rodinné a bytové domy do čtyř podlaží jsou pro sloupy navrhovány průřezy z řeziva nebo lepeného dřeva mezi 150 – 200 mm. Vzdálenost sloupů je 3 – 6 m, spoje jsou převážně z ocelových desek. Skladba obvodových plášťů mezi sloupy je materiálově i rozměrově značně variabilní.

 Funkční vlastnosti

 Konstrukce dřevěných domů po intenzivním vývoji v posledních 12 letech splňují všechny funkční požadavky českých a evropských norem a v mnohém ohledu snadněji a lépe než cihelné nebo betonové varianty. To vyplývá zvláště ze skutečnosti, že hmotnost nadzemní části srovnatelného dřevěného domu je šest – až osm – krát nižší.

 Trvanlivost (životnost) dřevěné konstrukce

 Nutno rozlišovat mezi mokrým dřevem (20 – 35 % obsah vody), které hnije v lese a suchým dřevem, zabudovaným v konstrukci domu s trvalou vlhkostí mezi 8 – 10 % s vysokou resistencí proti všem škůdcům. Při dobré ochraně a údržbě domu je životnost cca 200 let dolní hranicí. To dokazují tisíce dobře zachovaných dřevěných domů v Evropě ze 13. – 16. stol., nebo v Číně a Japonsku z 8. – 12. stol. Doba užívání domu většinou nezávisí na trvanlivosti matriálu, ale na urbanistickém vývoji sídel, ekonomiky a funkčních požadavků – relativně snadné a rychlé jsou dispoziční změny a rekonstrukce domů.

 Požární odolnost

 České požární normy požadují pro nízkopodlažní rodinné domy a tří – až čtyřpodlažní bytové domy požární odolnost 30 – 60 min, kterou lze s přijatelnými náklady zajistit u stropů i stěn sádrokartonovými nebo sádrovláknitými obklady a v případě viditelných sloupů a nosníků protipožárními nátěry a zvětšením jejich průřezů. Požární obklady většinou zároveň významně přispívají k řešení akustických požadavků.

 Tepelná ochrana

 Z hlediska tepelné ochrany má dřevo ze všech konstrukčních materiálů nejlepší vlastnosti. U dřevěných skeletových konstrukcí je poměrně snadné a nákladově přístupné navrhovat nízkoenergetické domy, jejichž spotřeba energie na vytápění je menší než 50 kWh/m2/rok. Tloušťky teplené izolace pak u obvodových stěn činí asi 25 cm, u střech 20 – 30 cm.

 Statická bezpečnost

 Všechny prvky i spoje jsou spolehlivě dimenzovány a v laboratořích přezkoušeny. Domy jsou prostorově vyztuženy proti působení větru, respektive zemětřesení. Vzhledem k jejich malé hmotnosti jsou kotveny do betonových základů, respektive stěn suterénu.

 Akustika

 Vzhledem k nízké hmotnosti je řešení vzduchové i kročejové neprůzvučnosti stropů i stěn založeno na jejich vícevrstvé skladbě. Pro stěny mezi byty je nutné použít zdvojenou konstrukci.

 Ekologie a ekonomika

Nejdříve k přírodě vnímaví lidé, potom vědci z oborů přírodních věd a ekologové, dnes již velká část populace a politiků pochopila, že ekonomický růst musí být trvale v souladu s životním prostředím. Dřevěné domy jsou prokazatelně nejlepší ekologickou a ekonomickou variantou nejen bytové výstavby a je důležité, aby tuto skutečnost pochopil a zařadil ji do svého rozhodování o stavbě domu každý soukromý stavebník i podnikatelský či veřejný investor. Funkční, energetické, ekologické, ekonomické a další kvality budov se v blízké době budou povinně posuzovat podle jednotné mezinárodní metodiky LCA – Hodnocení životního cyklu, která zahrnuje všechny dopady realizace budov na životní prostředí a ekonomiku od těžby surovin až po jejich demolici a likvidaci odpadu. V Německu a Austrálii již začaly konkrétní přípravy a diskuze o zařazení LCA do investiční a projektové přípravy

ZDROJ: arbos.cz